True crime zažívá obrovský boom. Znepokojivé příběhy založené na skutečném policejním vyšetřování a soudních kauzách vyhledává čím dál tím širší publikum. Detektivní seriály zaplnily televizi, posluchači si oblíbili rozhlasové hry i podcasty o kriminálních případech a popularita stoupá také deskovým nebo počítačovým hrám, ve kterých se odhaluje, kdo ze zúčastněných představuje pachatele.
Zlo lidi přirozeně fascinuje od nepaměti. Příběhy o vraždách, loupežích a podvodech se nejprve pouze vypravovaly, v pozdějších dobách můžeme zálibu ve zločinech identifikovat v písemných pramenech, ať už se jedná například o eposy, rytířské romány, kroniky, legendy. Když se v 19. století noviny staly součástí běžného života, popularitu si získaly kriminalistické reportáže nebo takzvané soudničky, krátké vtipné příběhy o soudních případech psané s pořádnou dávkou ironie. Ve stejném století zároveň vznikl žánr moderní detektivky. Od Edgara Allana Poe, A. C. Doyla a Agathy Christie se krimi literatura rozvíjela a v současnosti ji píše celá řada autorů.
Možná se lidé rádi bojí, chtějí rozkrývat temné stránky lidské duše nebo nahlížet profesionálům pod ruce, kdoví… Dnes mohou čtenáři sledovat kroky vrahů a následně vyšetřovatelů, kteří jim jsou na stopě, a zamýšlet se nad otázkami morálky a spravedlnosti. A to díky mnoha knihám na českém trhu založeným na reálných událostech:
VRAH JE V KAŽDÉM Z NÁS 1. a 2. díl – JAN ŠTOČEK, LUCIE BECHYNKOVÁ
Jan Štoček pracoval přes 30 let jako operativec (policista vyšetřující v terénu) na pražském oddělení vražd. Ve dvou knihách vzpomíná na některé případy, na jejichž vyšetřování se podílel. A popisuje je bez příkras nebo cenzury, zkrátka tak, jak si je pamatuje. Kriminalista knihu napsal ve spolupráci s Lucií Bechynkovou, moderátorkou a spoluautorkou podcastu Opravdové zločiny. Jeho vyprávění je tak někdy doplněno o zvídavé otázky ženy, pro kterou se zločiny staly do jisté míry koníčkem.
A najednou mi soudňař (soudní lékař – pozn. red.) říká: „Hele, tady máš třetí kyčel.“
Povídám: „Jak třetí kyčel? Člověk nemá tři kyčle.“
„No samozřejmě! Máš tady druhou mrtvolu.“ (ukázka z knihy Vrah je v každém z nás)
OTILIE VRANSKÁ: JAK TO BYLO DOOPRAVDY S JEJÍ VRAŽDOU? – RADEK GALAŠ
Rozřezané tělo mladé ženy odeslané ve dvou kufrech vlaky do Bratislavy a do Košic – kdo tohle zvěrstvo spáchal, to je jeden z největších pomníčků českých kriminalistů. Brutální vražda Slovenky žijící v Praze se stala 1. září 1933. Když o den později nalezli mrtvolu, začala důkladná policejní práce. Pachatele se však nikdy nepodařilo dopadnout. Ředitel Muzea Policie České republiky, historik a podplukovník ve výslužbě Radek Galaš v této knize objasňuje, co se tenkrát přihodilo. Díky novým metodám, například analýze DNA, nejen rekapituluje a dává do kontextu průběh vyšetřování, ale také odhaluje nové informace.
V MYSLI VRAHA: SKUTEČNÉ ČESKÉ KRIMINÁLNÍ PŘÍPADY – DENISA PROKEŠOVÁ
Novinářka a autorka čtrnácti knih se tentokrát pustila do žánru true crime a rozkrývá pozadí mediálně známých i zapomenutých případů. V knize se vydává do dávné minulosti, až do 19. století, a neopomíjí ani nedávné kauzy. Názvy kapitol jsou výmluvné: „Spartakiádní vrah Jiří Straka“, „Sadistická uspávačka Jaroslava Fabiánová“ anebo „Milan Lubas, první český vrah usvědčený metodou DNA“.
MYŠLENKY ZLOČINCE V ČESKÉ KOTLINĚ – JIŘINA HOFMANOVÁ
Bývalá policejní vyšetřovatelka se za více než 30 let kariéry podílela na odhalení desítek pachatelů těch nejtěžších porevolučních případů. Svoje zkušenosti zpracovala jako autobiografii. „Žena, která zasvětila život lovení zločinců“ v této knize nechává čtenáře nahlédnout do průběhu policejního vyšetřování a poodhaluje pokřivené mysli těch, jež páchali trestnou činnost. Mimo jiné přibližuje, jak probíhalo dopadení Orlických vrahů či jak ve své práci využívala behaviorální analýzu.
NEJVĚTŠÍ ZÁHADY KRIMINALISTIKY – JAROSLAV MAREŠ
Studna, Stopařky, Habermann, Kadrnožka – to je jen několik příkladů hrůzných zločinů, které jistě nejsou cizí těm, co se o tuto tematiku zajímají. Avšak mediální obraz a realita se často neshodují a tyto případy jsou opředeny celou řadou mýtů a nepravd, jak v této knize odkrývá badatel a publicista Jaroslav Mareš. Jedná se o první titul z jeho bibliografie a navázal na něj dalšími knihami, ve kterých odhaluje další záhady.
„Pokouším se k případu dohledat nějaké materiály. Jenže narážím na podivné vakuum. V muzeu policie není nic. V archivu bezpečnostních složek se dochovaly jen denní záznamy SNB, ve kterých je stručně popsaná událost. Vyšetřovací spis kamsi zmizel.“ (ukázka z knihy Největší záhady kriminalistiky)
Alžběta Neporová