Co mají společného lékařské prostředí, hudba a Franz Kafka? Kdybychom hledali pečlivě, pár pojítek najdeme. Jistě v tom, že hudba léčí nebo že Franz Kafka zemřel v sanatoriu. Ovšem tyto tři pojmy vystihují především další probraná témata našeho Čtenářského klubu. Dubnové, květnové a to, o kterém jsme si povídali v červnu.
Lékařské prostředí v románech a povídkách
Úspěšně zdolaná mise. Když v dubnu došlo na téma Lékařské prostředí v románech a povídkách, leckomu naskočily sešitkové romány podobné harlekýnkám. A i když je nespravedlivé, abychom téma škatulkovali mezi béčkovou až céčkovou literaturu, některým členům Čtenářského klubu to prostě nedalo a k tématu si přečetli jeden z asi 400 dílů série o doktoru Frankovi.
Namátkou… jeden nezapomenutelný zážitek máme z titulu s názvem Bylo to jen dobrodružství? Co k němu říct… Určitě ne to, že se jednalo o hrůzu. Nicméně románek byl napsán jednoduše a hodně naivně. S dialogy jako z nekonečného seriálu ušitého horkou jehlou.
Hlavním hrdinou celé série je doktor Frank. Kolem něho se odehrávají osudy pacientů, do kterých on více či méně zasahuje. V případě Bylo to jen dobrodružství? se jedná o osudy dva. První patří Tildě. Manžel ji opustí, ona se s ním při poslední možné příležitosti vyspí. A aby toho nebylo málo, otěhotní. Co dál? Manžel už žije s mladou milenkou Verenou. Nakonec se vše tak trochu naivně vyřeší tím, že ho Verena opustí a on se může (až si v lese vyčistí hlavu) vrátit k manželce. A ta mu všechno odpustí.
Druhý osud patří Hansovi. Bohatému workoholikovi, kterému Dr. Frank řekne, že kvůli zdraví musí zvolnit. I tady se jedná o obyčejný a obyčejně napsaný příběh. Nic hlubšího ve čtenáři nezanechá. Má za cíl jediné: uspokojit momentální čtenářskou potřebu.
Naštěstí téma Lékařské prostředí v románech a povídkách zahrnovalo i hodnotnou literaturu. Dalšími knihami, o nichž jsme si povídali, byly Chirurg od Petry Dvořákové, Moje třetí láska nebo Doktorka z domu Trubačů. Dále Pět kroků od sebe, Roky v kruhu či Nikdy se nepřestala usmívat. A to nebylo všechno… Následovaly Diagnóza, Operační sál, Mise Haiti od skvělého Tomáše Šebka, Slečna nešika, zajímavá kniha Zimní voják, Café Groll od Jana Štiftera a Nebezpečné praktiky.
Hudební dílo podle knihy
Literatura a hudba k sobě mají blízko. A rozhodně není překvapením, že podle knižních předloh vznikla spousta hudebních děl – opery, muzikály nebo jednotlivé písně. Jednou takovou je skladba od Metallicy Welcome Home (Sanitarium), která vznikla na motivy knihy Vyhoďme ho z kola ven. Známější pod názvem Přelet přes kukaččí hnízdo.
Kniha Kena Keseyeho vypráví především o touze po svobodě a také o boji jednotlivce proti systému. Hlavním hrdinou je Randle Patrick McMurphy. Předstírá nemoc, aby se vyhnul veřejně prospěšným pracím. Hospitalizují ho v blázinci, kde se setkává s dalšími spolupacienty – rezignovanými a naprosto smířenými s tím, kde jsou.
Především pak naráží na diktátorskou sestru Ratchedovou. Pro ni jsou zákony a zavedené pořádky vším. McMurphy je ale narušuje touhou po svobodě, přičemž zjišťuje jednu věc. Ostatní pacienti svobodní být ani nechtějí a nedokáží.
Zmíněná píseň od Metallicy to ve svém textu vystihuje také:
„Budují můj strach z toho, co je venku a nemůžu volně dýchat. Našeptávají mi stále něco a ujišťují mě, že jsem blázen. Myslí si, že naše mysl je v jejich rukou, ale násilí plodí zase násilí. Nechte ho svázaného, to mu dělá dobře. Je mu tak líp, nemyslíš?“
Vyhoďme ho z kola ven ovšem nebyl jediný titul, který jsme ve Čtenářském klubu probrali.
Asi není překvapením, že při tématu Kniha, podle které vzniklo hudební dílo padaly názvy jako Louskáček, Manon Lescaut, Liška Bystrouška, Krysař, Bídníci či Nikola Šuhaj loupežník.
Ale věděli jste, že do hudebního světa se dostaly i Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita či Kingův Řbitov zvířátek? Zmínit musíme i Malý život od Hanyi Yanagihary. A třešničkou na dortu byl Ibsenův Peer Gynt. Schválně, pusťte si hudbu k tomuto dramatu. Budete překvapeni, jak moc ji znáte.
Od Kafky i o Kafkovi
Číst Kafku? Nebo číst o Kafkovi? Toť otázka. Z čeho budete mít větší literární zážitek? I to jsme rozebírali při červnovém Čtenářském klubu, u tématu Franz Kafka. Co člověk, to pochopitelně jiný názor. Nicméně v drtivé většině jsme se shodli, že ať už se ponoříme do Kafkova Zámku, do Proměny či Procesu, nebo ať listujeme korespondencí či drobnými povídkami, rozhodně se nepouštíme do klidného a veselého čtení. Byť se sám autor nechal slyšet, že se ve svém díle pokoušel o humor.
Naproti tomu, budete-li číst o Kafkovi samotném, v mnoha případech se dozvíte zajímavé okolnosti života duševně rozháraného člověka. A mnohdy právě odlehčenou a humornou formou.
Například skvělou a chválenou knihu Rok Proměny napsala Zuzana Říhová. Jak název napovídá, věnuje se Kafkově povídce Proměna. A především vystihuje dobu a prostředí a v neposlední řadě reflektuje i Kafkovy návyky při psaní – a to stylem, který si s tím Kafkovým nezadá.
Zajímavé jsou také knížky Kafkova abeceda, S Kafkou na cestách nebo Kafka v kostce. V ní se v kratičkých úryvcích seznámíme se spisovatelovým životem.
Při setkání Čtenářského klubu jsme si povídali také o antologii povídek Proměny Kafkovy Prahy. V ní se několik českých autorů právě do Franze Kafky stylizuje.
Kafka je autorem, který poskytuje badatelům i fanouškům studijní materiál i po více než 100 letech od smrti. A u kterého jsou dost možná zajímavější a hlavně čtivější knížky o něm než to, co napsal sám.
Petr Bobek, Krajská knihovna Vysočiny